Window...

Serafína, příběh draků je velice originální kniha na poli literatury. Ač jsem od knihy očekávala hodně, musím se přiznat že jsem nakonec získala od knihy více. Kniha je příjemným čtením na dlouhé zimní večery při niž určitě kvalitní četbu oceníte.

Je až obdivuhodné co se autorce na ten počet stran povedlo do knihy nacpat. Samotná hlavní hrdinka je velice sympatická, stejně jako ostatní postavy. Nejvíce jsem si oblíbila Hlasitého chlapce a Netopýra ovocného ze Serafíniny zahrádky kterou si pěstuje v hlavě. A i tato zahrada je něco unikátního a naprosto bizantně promyšleného. Vraťme se ale k postavám, krom Serafíny mě zaujmul například Orma či princ Kiggs. Z bárbínovské princezničky Gisselldy se nakonec vyklubala velice milá a hodná dívka která miluje své přátele, což jsem musela ocenit a ne vždycky se má dát na první dojem. Za znímku stojí že v celku jsou všechny postavy příjemně vykreslené a není důvod nějakou si znechutit.

"Pokud někdo věří, že v umění je pravda- a já v to věřím- tak je znepokojivé, jak moc se jevištní umění podobá lhaní. Možná je lhaní také nějakým druhem umění."- Serafína (str.161)

Hlavní myšlenkou celé knihy jsou ale draci. Musím se přiznat že at už jsem přečetla kvantum fantastické literatury a také hodně literatury o dracích, s těmito draky jsem se setkala po prvé a pevně věřím že ne na posled. Autorka nechala vzniknout nový druh draků, kteří mají neobyčejně velký charakter a potenciál, při čemž se Rachel snažila i o velké rozvoje a prosazení do knihy jejich kultury a tradic, zvyků. Nezapomněla ani na vztah draků mezi lidmi který je zpečetěn tak zvanou smlouvu která udržuje mezi draky a lidmi mír. Vlastně něco více než mír. Draci, kteří jsou na tolik podobný vzhledem lidí že je, je prakticky nemožné od sebe rozeznat žijí v jednom městě vedle sebe. Proto dračí populace nosí ve vlasech zlatou rolničku která dává na jevo že nejsou lidé. Jsou ale i tací, kteří rolničku nenosí jako Orma, strýc Serafíny a několik dalších.

Čím více se do knihy pouštíte tím více Vás ohromuje tvůrčí invence, představivost a originalita samotné autorky. Po celou knihu nás nejen provází samotný draci ale i hudba která je dalším důležitým nepostrádatelným prvkem knihy. Je vidět že autorka je v hudbě zběhlá, což se Nám hned potvrďuje na přebalu knihy.

"A já jsem středem toho obrovského kola. Mohla jsem nás svést dohromady. Svým způsobem jsem to už udělala." - Serafína (str.93)

Musím opět zopakovat že tohle je na poli dnešní literatury unikát. Kniha je návyková a musela jsem jí číst dál a dál, nemohla jsem ji odložit! Což se projevovalo na mém brzkém stávání jelikož jsem knihu četla po zdě do noci, nebo nepozornosti protože se mé myšlenky ubírali tím co se dalšího v knize stane.

Z konce jde snadno vyčíst, že se autorka pustí do pokračování což je akorát dobře. Nevidím důvod proč bych Vám knihu měla něčím znechutit. Je to povedený fantasy příběh o dracích, ve kterém si najde zalíbení mladší čtenáři ale i ti velcí. Stejně jako u Dračích jezdců, i tady se vyskytují zlí a hodní draci, klasická zápletka dobra proti zlu akorát mnohem lépe zformulované.

Kniha nebyla špatná, rozhodně se mi líbila a těším se na pokračování.

TÍMTO DĚKUJI NAKLADATELSTVÍ FRAGMENT ZA ZASLÁNÍ RECENZNÍHO VÝTISKU!