Léky smutných - kniha do které jsem se zamilovala

2 Comments

Autor: Pavel Gotthard
Nakladatelství: Host
Vazba: vázaná
Rok vydání : 2013
Počet stran: 199

Také je občas vídáte. Nosí těžké boty na vysokých podrážkách, černé kabáty nebo šaty připomínající předminulé století. Žijí ve zvláštních fantazijních světech, které chrání před svým okolím a jimž rozumí jen oni sami.

Davidovi, mladému studentu žurnalistiky, se rozpadá vztah s jeho přítelkyní Pavlou. Ta tráví čas se skupinou lidí, kteří prostřednictvím prášků na spaní odcházejí do snového světa, kde jako rytíři bojují ve středověkých bitvách. Davidovi jsou tyto halucinační sny cizí, ale protože pro něj představují jedinou možnost, jak být s Pavlou, začne se také účastnit.

Tak se vydává na cestu do komunity lidí, kteří žijí ve fantazii víc než v reálném světě. A není vůbec jisté, jestli se zpátky vrátí sám, se svou přítelkyní — anebo vůbec.

V poslední době se mi dostává do rukou mnoho kvalitních knih od nakladatelství Host. Léky smutných patří právě do této kategorie. Když se mi do rukou respektive do tabletu dostala e-kniha tohoto nadaného českého spisovatele, nevěděla jsem co od ní čekat. Hned po první stránce jsem však věděla, že mě to bude neskonale bavit a čtení se stane požitkem.

A měla jsem pravdu. Léky smutných jsou neuvěřitelně čtivá a milá kniha. Přímo mě do sebe vztáhla a já musela číst dál a dál. Zapomněla jsem na realitu. Existoval pouze svět ve kterém se pohybovat David. Pouze on a jeho hrdinové. Navíc osoby a prostředí z knihy mi bylo hodně blízké. Já sama jsem vyznavačka ghotic stylu, takže i to navíc vedlo k další mé nadšenosti ke knize. Kniha se navíc o tento styl zajímá, jak náhodné. Když jsem do četby šla nevěděla jsem o knize nic. Zaujal mě pouze název. A teď budu všem tuto knihu doporučovat. Protože, tohle mě utvrdilo v tom, že i čeští spisovatelé umění psát. Škoda jen, že tato kniha nevyšla v Americe. Mohl by podle ní být film. Má totiž až horrorově dobrý filmový scénář. Tohle dílo mě vážně nadchlo.

Léky smutných mě vrhli do jiného světa. Odkryli mi svou originalitu, pohled na mnoho věcí, nad kterými jsem až dotud shlížela s naprosto jiným názorem. A navíc konec mě opravdu zasáhl. Nejspíš jsem moc citlivá bytost nebo jsem to opravdu moc prožívala. Jenže u této knihy bych si přála aby měla dalších dvacet dílů. Je vážně dobrá. A to nemluvím o stylu autora. Až na ten konec s gládami jsem s autorem jaksi souhlasila. Ale tohle ne. Neschovávám v nošení této obuvi problémy. Ale je na druhou stranu dobré, že autor vyložil na stůl i svůj názor. Je pěkné, že neukazoval všechno v černé barvě a růžové.

Pokud se poohlédnu zpátky vidím naprosto perfektní zážitek. Jsem od malička záporačka. Raději bych dala dohromady E a M ale dobře. Raději bych osobně byla i na dál po boku M než by odešla ale dobře. Je to autorovo rozhodnutí. A přesto všechno si myslím, že ten konec je dobrý. Ne vždycky to musí být velký hapyend i když svým způsobem tak špatný konec to není. Není ani veselí.

Vlastně, nemám co víc ke knize napsat. Nechci tuto recenzi nějak odbít a dát nakladatelství pocit, že mě to psaní nebavilo. Jen nevím, co dodat. Kniha se mi moc líbila. Rozhodně ji zařadím mezi jednu z nejlepších knih tohoto roku. A jdu si pořídit papírovou verzi aby mi hrdě pozovala v knihovničce mých top knih. A ke knize se určitě někdy vrátím. Protože ty příběhy, které jsou skvělé musíte prožít ještě jednou. A já se chci do tohoto světa léků opět vrátit.

Celkově nemůžu než knihu doporučit. Přijdou si své milovníci fantasy, společenských románů ale i ghotici. Takže za mě palec nahoru.

Hodnocení:

About Post Author

Christina

Morbi leo risus, porta ac consectetur ac, vestibulum at eros. Fusce dapibus, tellus ac cursus commodo, tortor mauris condimentum nibh, ut fermentum massa justo sit amet risus.

Window...